• 13 ŘÍJ 15

    Výchova štěněte

    S výchovou štěněte začínáme hned od prvních okamžiků, kdy si ho přineseme domů. Důležité je, mít doma již vše nachystané. Nějaký pelíšek, kde by měl pejsek trávit čas spánku a odpočinku, misky na žrádlo a vodu (nejlépe keramické či nerezové), vodítko a obojek, pár hraček. Vše vybíráme přiměřeně velikosti plemene. Pro menší plemena jsou vhodné různé kukaně či boudičky, neboť se rádi schovávají. U větších plemen vybíráme z různých druhů pelíšků s okrajem, i bez něho. Pro pelíšek vyhradíme místo, kde bude mít pejsek klid, ne uprostřed místnosti. Pořídíme též nějaké menší balení granulí pro štěňata – pokud znáte od chovatele značku, kterou krmí on, kupte stejnou. Pokud ne, vyberte jinou, ale vždy co nejkvalitnější a od chovatele si vyžádejte alespoň pár dávek granulí, na které je štěně zvyklé. Chovatelé se snaží krmit kvalitním krmivem, ale samozřejmě není tomu tak vždy. Proto se poraďte s odborníky, které granule jsou pro vaše štěně nejlepší. Doma poté postupně do původních granulí přimíchávejte nové, abyste zhruba během týdne převedli štěně na vámi zvolenou značku a vyhnuli jste se trávicím potížím. Připravte si také nějaké savé podložky, hadry či noviny, na které budete učit štěně chodit „na záchod“. Většina štěňat od dobrých chovatelů toto zná a v novém domově se také snaží vyhledávat takové místo.

    Učení čistotě

    V první řadě platí, že malá štěňata moc dlouho bez venčení nevydrží, takže je bereme ven pokaždé, když se probudí, nažerou, když si s ním chvíli hrajeme a podobně. Stačí štěňátko vynést ven, nechat ho vykonat potřebu, velice ho za to pochválit a odměnit, a můžete jít zase domů. Domácí „záchod“ by měl být spíše jen pro případ nouze, například když je majitel v práci, na noci a podobně. Protože čím méně budete štěně brát ven, tím déle mu bude trvat, než se naučí, že doma se venčit nemá. Pokud najdeme někde doma loužičku, rozhodně štěně netrestáme. V klidu to uklidíme, jako by se nic nestalo. Štěně to neudělalo proto, aby nás naštvalo, ale proto, že to nevydrželo a třeba ani nezvládlo dojít až na plenku, kam původně mělo namířeno. Naopak hodně chválíme a odměňujeme každý podařený úspěch venku či na plence. Ale pochvala musí být okamžitá! A to platí při veškerém tréninku. Stejně jako trest. Trestem se myslí například ignorování štěněte, když si něco vynucuje a podobně.

    Přizpůsobení bytu

    Doma vše přizpůsobte příchodu štěněte. Naučte se uklízet si boty do botníku, nenechávat nikde v dosahu povalovat noviny, knížky, televizní ovladače a podobné věci. Snažte se neštěstím předcházet, než k nim dávat podnět. Protože je jasné, že nudící se štěně dovede napáchat spoustu neplechy. Ale pokud štěňátko řádně unavíte nějakou hrou, než odejdete do práce a doma mu pak necháte nějaké jeho hračky, případně nějaké psí kosti na kousání, na kterých se může „vyřádit“, je to ta nejlepší varianta. Pes, který je psychicky i tělesně nezaměstnaný, bude hledat sám všemožnou zábavu, jak zaměstnat mozek. Když přijdete domů a najdete tam roztrhané noviny, rozkousané boty a podobné věci, nebudete psa trestat. Protože pokud ho potrestáte až dvě hodiny poté, co něco zničil, nebude si trest spojovat se zničenou věcí, ale s vámi. A pak se bude bát pokaždé, když přijdete domů, že se na něho budete zlobit. A bude chodit se svěšeným ocasem a přikrčený ne proto, aby na sebe „napráskal“, že něco roztrhal, ale proto, že „páníček mne kárá, když přijde domu“. Pokud pes něco provede, ačkoli jste velice naštvaní, tak psa spíše zavřete a ukliďte nepořádek, který nadělal, než abyste ho trestali. Pro něho bude větší trest, že si ho nebudete všímat. Když psi vidí, že to, co udělali, vás vlastně „vůbec nezajímá“, velmi často s tím přestanou. Pro psa je totiž i negativní pozornost lepší, než žádná. Samozřejmě ne na každého psa toto platí, někteří jsou „demoliční četa“ na celý život a těžko se tomu dá zabránit. A jak už bylo psáno výše, pochvala či trest musí přijít ihned!

    Krmení

    Krmení rozdělíme na malé porce a štěněti je podáváme několikrát denně (cca 4-5x). Čím je štěně starší, tím můžeme intervaly mezi krmeními prodloužit a denní dávky navyšovat. Od půl roku věku krmíme 2x denně. Lepší je dávat pejskovi krmivo jen na určitou dobu, cca na 10-15 minut. Pokud dávku nesní, misku odstraníme a další krmnou dávku nabídneme v době dalšího krmení. Štěně se tak naučí, že čas krmení určujete vy a musí se najíst tehdy, kdy je k tomu příležitost. Protože pejsek, který má celý den v misce granule a může se přijít nažrat, kdy chce, má většinou skony k obezitě (majitele to mimo jiné nutí neustále doplňovat granule) nebo je naopak velice vybíravý.

    Základní poslušnost

    První povel, který bychom měli štěně naučit, je přivolání. Za každé situace musí přiběhnout, když ho zavoláte. Doma ho hodně oslovujte jménem, které jste pro něj vybrali. Na jméno si musí zvyknout a naučit se, že „Alík“ je on. Vyberte si také nějaký povel, který budete používat při přivolání. Nejčastěji to bývá „ke mně“ nebo „pojď sem“, případně jakékoliv jiné slovo, které musí být pokaždé stejné! U malého štěňátka se nám určitě několikrát stane, že když si začne hrát s jinými psy, tak „dělá, že neslyší“. V tu chvíli nemá smysl na něho volat neustále dokola „ke mně“ nebo dokonce na něho mluvit ve smyslu „Ke mně! No tak slyšíš? Pojď ke mně. Řekl jsem pojď sem!! Dělej! Nedělej, že jsi hluchý, já vím, že mě slyšíš!“. Naopak. Když štěně nezareaguje hned na poprvé nebo na podruhé, raději si pro něho v klidu dojděte, štěňátko si odveďte a na nějakém klidném místě ho zkoušejte přivolat. Každý podařený pokus velice odměňte, za nezdařené netrestejte. I kdyby vaše štěňátko přiběhlo až na páté zavolání, musíte ho pochválit, neboť kdybyste ho pokárali, že nepřišlo na první zavolání, příště k vám už radši nepřijde vůbec. S nápravou tohoto chování budete mít velké problémy. Je naprostou samozřejmostí, že malé štěně vodíme všude na vodítku, pouštíme ho jen na místech, kde nejezdí auta, cyklisti ani bruslaři a kde je velká plocha na běhání. Pejska můžeme začít vodit na volno právě až ve chvíli, kdy máme s toprocentní jistotu, že přijde na naše zavolání. Štěně učte základní socializaci hned od prvních dní, kdy si ho přivedete. Venku se nebojte ho nechat seznamovat se s ostatními psy, ale jen s těmi, o kterých víte, že jsou zdraví a majitelé se o ně starají (psi ze sousedství, vašich známých či přátel). Včasná socializace je potřebná k zamezení pozdější agresivity vzniklé ze strachu z ostatních psů. Čím déle budete vaše štěně od jiných psů izolovat, tím větší bude pravděpodobnost, že se jich bude bát, na každého bude předem štěkat a jakmile se nějaký pes přiblíží, může po něm začít agresivně startovat. Toto chování se špatně odbourává, proto je lepší mu předcházet. Velmi vhodné jsou takzvané „psí školky“, kde se schází skupinka štěňat relativně stejného stáří a různé velikosti, aby si pejskové zvykali, že jiní psi jsou malí i velcí, chlupatí i krátkosrstí atd. V těchto kurzech si štěňata společně hrají, trénuje se zde základní poslušnost („ke mně“, „sedni“, „lehni“ a „zůstaň“) a vám se dostane rad, jak s pejskem cvičit. Pokud se vám v kurzech bude líbit, můžete pokračovat v kurzech pokročilých, navštěvovat kynologické cvičiště pravidelně a naučit se spoustu věcí.

    Psí sporty

    Pokud vás cvičení s pejskem baví a chtěli byste si vyzkoušet, na jaké úrovni jsou vaše „znalosti“, v každém psím sportovním odvětví se pořádají závody či zkoušky. Až váš pes dovrší dospělosti, můžete začít. Většina zkoušek je povolena od 12-ti či 15-ti měsíců věku. V dnešní době můžete se psem dělat tzv. sportovní kynologii, která se skládá ze stopování, poslušnosti a obran. Každou z disciplín můžete provozovat i samostatně. Zde je několik zkušebních řádů (mezinárodní, národní, TART atd.), podle kterých můžete závodit. Dalším odvětvím poslušnosti je obedience. Je to taková „vysoká škola poslušnosti“. Zde musíte s pejskem předvést poslušnost opravdu precizní, s veselým a uvolněným projevem psa. Je vhodná pro každou psí rasu, není zde žádné omezení věku či velikosti plemene. Stačí mít chuť do cvičení. Kdybyste chtěli s vaším pejskem zkusit ještě něco více, můžete se dát na záchranářství. Když projdete potřebnými zkouškami a nabydete znalostí, můžete se časem dostat i k zásahu po nějaké katastrofě.

    Pokud je váš pejsek vášnivý aportér, můžete s ním vyzkoušet flyball či frisbee. Flyball je štafetový běh čtyř psů, kteří musí překonat čtyři skokové překážky, doběhnout k boxu, skočit na něho, chytit tenisový míček, který z boxu vystřelí a běžet zpět přes překážky do cíle. Psi běhají jednotlivě, střídají se na čáře „start/cíl“. Družstvo, jehož psi nejrychleji překonají dráhu a donesou tenisové míčky, vyhrává. Frisbee je psí sport s létajícím diskem. Zde se dá soutěžit v několika kategoriích, principem je chytání letícího disku.

    Jestli váš pejsek rád zdolává různé překážky, vyzkoušejte agility. Je to něco podobného jako koňský parkur. Pejsek zde překonává různé skokové překážky, tunely, lávky a podobně. V dnešní době je to jeden z nejpopulárnějších psích sportů.

    S milovníkem vody můžete vyzkoušet skoky do vody, tzv. water dogs. Je zde několik disciplín, každý si určitě vybere tu, která mu nejvíce vyhovuje.

    Jestliže se váš pejsek rád učí různé triky a vy se nestydíte vymýšlet různé taneční sestavy, můžete vyzkoušet dogdancing. Je to tanec se psem, kde za doprovodu hudby předvádíte různé psí kousky, které se váš čtyřnohý parťák zvládl naučit.

    Pro „lovce střapců“ je možnost vyžit na coursingu. Dráha je rozmanitá, návnada je tažená různými směry, takže pes musí dávat opravdu pozor, kam střapec zrovna „utíká“. Na dráhu se může rozeběhnout jakýkoliv pes, nehledě na rasu. Oproti tomu dostihy se konají jedině na oválu a mohou se jich účastnit pouze různá plemena chrtů.

    S loveckými plemeny můžete absolvovat lovecký výcvik s různým druhem zaměření (vystavování, donášení, norování atd.). Pes zde může naplno využít své vrozené instinkty. U ovčáckých a pasteveckých plemen můžete vyzkoušet pasení.

    Pokud máte rádi dlouhé vycházky, jste milovníci přírody a turistiky, určitě vyzkoušejte dogtreking. Povinností je mít psa po celou dobu treku na vodítku. Většinou se využívá pás kolem pasu, ke kterému si psa připevníte. Dále je nutná povinná výbava dle propozic závodu. Trasu si můžete vybrat podle svých schopností a možností. Závody se pořádají po celé ČR.

    Dále existují sporty, jako jsou caniscross – běh se psem, bikejöring – jízda na kole se psem, skijöring – jízda na běžkách se psem, dog scooter – jízda na koloběžce se psem atd.

    Karolína Prejsová
    Veterinární klinika Delta MVDr. Michael Růžička, s.r.o.